Není snad více sporů než o tom, která hudba je lepší a hezčí. Jsou to dávné spory. Naše babičky se například chytaly za hlavu, když slyšely disko a viděly ty tance. Volaly, že za jejich mladých let nic takového nebylo a že je to proti pánu Bohu. A ptaly se, kam ten svět spěje. My, když dnes slyšíme drum drum, nebo jak se tomu říká, popřípadě vidíme to, jak mladí všelijak oblečení poskakují v blátě, říkáme si totéž. Je tu jediný rozdíl, že to disko mělo melodii a zpěvák musel umět. V dnešní hudbě to netřeba, protože hudbu obstará někdo jiný a „umělci“ stačí, když do toho bude kecat. Viz pan Mareš.
Nikomu nebráním a nemluvím do jeho vkusu. Je to čistě jeho věc a pokud mne nenutí to poslouchat, nevadí mi to. Bohužel, dnes je móda že ať se hnete kam se hnete, všude něco hraje. Chodili jsme rádi za zábavou do malé cukrárny, jen se tak trochu odreagovat. Od té doby, co tam začali pouštět hudbu jsme tam chodit přestali. Kdyby byla potichu, tak aby ji slyšela jen prodavačka, dobrá, ale bylo to slyšet všude, a navíc to byl stul hudby kterou vysloveně nesnáším. Možná tam jindy cpou něco jiného, ale to my už nevíme, protože jsme tam od té doby nebyli.
Přišli o tak o pár stálých hostů, ale to už je dnes každému jedno. Majitel nad tím mávne rukou a řekne si, že co z toho, dva odešli, tři přijdou, jaképak s tím fraky. A jede se dál. Ale to jsme od zábavy hodně odbočili. Nuže, co k tématu ještě dodat. Nevím, jak by bylo drudrumákům, kdybych je někdo jiný nutil poslouchat Vivaldiho, Janáčka, nebo Smetanu. Nadávali by. Tak proč oni musí dělat s tou svou „hudbou“ takový kravál? A když už ten hluk být musí, tak ať si zalezou někam do krytu pod zem, nebo někam, kde to rušit nikoho nebude. Ale to bychom po nich chtěli asi hodně. Hlavně, že se baví oni a ostatní je nezajímá. Prostě je to banda ignorantů a nic jiného.
