Můžete mít diváky, kteří chodí pravidelně do divadla, ale na operu by nikdy nešli. Případně šli v životě jednou a stačilo jim to. A pak jsou tací, které neuvidíte v divadle, co je rok dlouhý, ale na operu v rámci nějakého festivalu nebo jiné příležitosti si rádi zajdou a budou o ní básnit ještě několik týdnů.
Sama patřím spíše k té první skupince, ale jsem odhodlaná provést ještě minimálně jeden pokus, až mi to můj malý syn dovolí. Možná jsem byla při té první zkušenosti prostě jen příliš mladá.
Pravděpodobně zkusím Smetanovu Litomyšl, která je vyhlášeným Národním festivalem a má za sebou již 59. ročník konání. Tak by se to hezky hodilo, navštívit a zamilovat si operu na ten jubilejní, 60. ročník. Nehraje se tam samozřejmě pouze opera, ale také se tam konají různá hudební a pěvecká vystoupení a je tam bohatý doprovodný program. Festival probíhá 3 týdny, což je obdivuhodný skok oproti jeho začátkům, kdy se konal pouze týden. Svědčí to o jeho oblíbenosti a o lásce spousty lidí nejen k opeře. Festival probíhá v druhé půlce června a na začátku července a ke kulisám Litomyšlského zámku se výborně hodí. Je to pravé místo pro jeho konání, vždyť v Litomyšli se Bedřich Smetana narodil.
Co lidi na opeře odrazuje?
Právě asi to, že je zpívaná a zpěvákům často nebývá rozumět. No a hlavně je zpívaná velmi často v italštině a tomuto jazyku málokterý český divák rozumí. Ale právě na Smetanově Litomyšli a také v různých operních domech dnes můžeme číst doprovodné titulky, aby nám význam děje neunikal.
Hlavním nositelem děje ale nebude u opery text, nýbrž hudba a výprava. I ti, kteří na opeře nikdy nebyli, zajisté znají některé melodie a árie. Člověku se z nich kolikrát ježí chlupy po těle. Proto vypadá poněkud úsměvně pokus režiséra Kmínka, zrežírovat Prodanou nevěstu jako němý film. To opravdu nemohlo slavit úspěch.